3.11.2022 | ECCE HOMO, ŠTERNBERK
Uzavřená závodní trať. Ranní mlha, která by se dala krájet. Zvuk skřípějících pneumatik a vůně benzínu ve vzduchu.
Začátek listopadu patřil silný strojům ze závodní divize BMW M, která letos oslavila 50 let o svého založení. Tým CarTec Ostrava pozval skalní fanoušky značky na BMW M Roadshow, jízdy na uzavřené legendární závodní trati, kde se každý rok mimojiné koná Mistrovství Evropy v závodech dovrchu.
Malebné prostředí podzimní přírody doplněné paprsky podzimního slunce nebylo ale to hlavní, z čeho měli řidiči radost.
Hlavní hvězdy této adrenalinové motoristické podívané.
A že se jednalo o skutečně silný zážitek, popisuje jeden z našich dlouholetých klientů, který se s námi bezprostředně po akci podělil o celý průběh a své čerstvě nabité pocity plné ///M-dorphinů.
DEN S BMW ///M OČIMA JAROSLAVA VÁŽANSKÉHO
Takové pozvání se rozhodně neodmítá! Tuto trať vyloženě miluji a celou akci pořádá můj partnerský CarTec Group se závodním týmem Janík Motorsport – jistota, že to bude stát za to.
Registroval jsem se na odpolední slot ve 14 hodin, „to už bude trať určitě oschlá“. Taková M5 Competition, nejsilnější auto z nabídky, má totiž 625 koní, a její potenciál by byl na mokré trati jen málo využitelný.
Přijdeme ke stanu před druhou hodinou, kde nás vítají „CarTec Girls“, u kterých vyplníme registrační formulář. Dáme si nějaké dobroty z připraveného rautu a už se z trati vrací závodní tým, který měl jízdy v předcházejícím slotu.
Vybírám si první auto. Volím i4, ale po usednutí zjišťuji, že jsem nenastoupil do i4, ale do M440i! Z boku jsou ta auta úplně stejná! Řadíme se na startu trati, komisaři nám prostřednictvím vysílaček zadávají první a chystáme se odstartovat vzhůru po Ecce homo směr Horní Loděnice.
Jsme rozděleni do dvou skupin po pěti autech. Naše skupina má M4 Competition xDrive Cabrio, M440i, i4 M50, M135i a M850i Gran Coupé. První disciplínou je slalom. Jezdíme mezi kuželkami, závodní instruktor ladí náš jízdní styl, jiná instruktorka zase radí jak správně sedět. Je krásně vidět, jak drobná úprava sezení zlepší naše výsledky ve slalomu. Taky jsou hodně znát rozdíly mezi auty. „Jednička“ – malý hot hatchback s rozvorem 2 670 mm přímo letí mezi kuželkami jako atlet, ale stíhá ji Gran Coupé s rozvorem 3 023 mm. Jenže ta „osmička“ má natáčecí zadní nápravu a nejspíš i aktivní stabilizátory.
Další disciplínou je průjezd zatáčkou. Tu si nejdříve projdeme pěšky a instruktor nám vysvětluje, jak takovou zatáčku projet. Na různých místech zatáčky si dřepneme, abychom se dostali na úroveň, na jaké sedíme v autech, a porovnáváme výhled do zatáčky. Pojedeme na horní apex, tzn., že do pravotočivé zatáčky jedeme úplně vlevo, tím se nám otevře pohled nahoru a můžeme akcelerovat.
Jdeme to vyzkoušet v autě. Měním M440i za i4 M50. To je vlastně bráška – stejná karoserie, jiný pohon, stejný interiér, jen jiný entertainment. Tady mi rozhodně více vyhoval ten v M440 a ne obrovská obrazovka levitující nad palubní deskou. Nicméně chápu, že moje názory jsou staromódní a neslučují se s tím, co je momentálně in. BMW i4 M50 je raketa, ta reakce na plyn a „instant torque“ jsou neuvěřitelné. Pokud bych si měl koupit „daily elektro“ a nejsem žádný petrol head, rozhodně by to vyhrála i4. Smysl to má, hlavně pro lidi, co mají dům s fotovoltaickou elektrárnou.
Užíváme si průjezd zatáčkou plnými doušky a najednou jsme v polovině našeho „eventu“. Je čas prostřídat skupiny, jedna skupina jde jezdit na horní část ecce homo a naše se přesouvá na spodní. Dostáváme také nového instruktora, samotného Václava Janíka, okruhového závodníka. Naše další disciplína bude krizové brzdění, při kterém hodně řidičů dělá chyby. Jednak je potřeba do brzdy jít opravdu silou a taky rychle (systém DSC vyhodnotí rychlost sešlápnutí brzdy, a pokud je malá síla a velká rychlost, např. žena menší postavy, pomůže řidiči čerpadlem DSC). A rozhodně brzdu nepovolujeme, dokud nestojíme, nebo jsme neprovedli potřebný manévr. Každé brzdění na trati je odborně zhodnoceno a spousta řidičů se hned zlepšuje.
U krizového brzdění začneme na nějakých 60-70 km/h a končíme na 130 km/h a to už je zajímavá rychlost. Většinu této disciplíny odjezdím v M4 xDrive Cabrio, což je rozhodně nejzábavnější auto ze skupiny. I4 mohla zrychlovat, jak chtěla, ale toto je jiný level zábavy. Okamžitě mi naskočí husí kůži, otočení v zatáčce si užíváme, stejně tak výjezd zpět na počáteční stanoviště. U i4 M50 byla velká preference přední nápravy, při tom mega zrychlení s vytočenými koly mě pěkně potahala za ruce. M4 naopak preferuje zadní pohon, až jsem se fakt musel přesvědčit, jestli mám zapnutý 4WD režim, a měl jsem. Čtyřkolky moc nemusím, ale MxDrive funguje perfektně! Každopádně bych si ale stejně objednal zadokolku, pokud by nemělo auto sloužit na denní ježdění i v zimě. Rozhodně ale musím říct, že nová M3/M4 je obrovský skok od předchozí generace, tohle auto se vážně povedlo.
A jdeme na poslední disciplínu – nouzové brzdění do zatáčky. Jedeme rovnou do mojí nejoblíbenější „Sojkovy“ zatáčky. Zatáčku máme krásně „vykuželkovanou“, opět začneme na malé rychlosti a končíme na nějakých 105 km/h. A že u některých aut je vážně kumšt uhlídat nájezdovou rychlost. U takové i4 stačí malý pohyb nohy a už jedeme mnohem rychleji, než chceme. Je to asi první BMW, u kterého jsem si nastavil režim ECO pro otupení motoru. Mezitím ještě vyzkoušíme M135i xDrive. Ještě si párkrát dáme „Sojkovku“ a z vysílačky se ozve hrozná zpráva: „Končíme, sjedeme dolů ke stanu“.
Rychle to uteklo, ale byly to krásné 2,5 hodiny. V „depu“ si ještě dáme nějaké sušenky, pokecáme s Vaškem Janíkem o závodění, rozloučíme se s Janík teamem a CarTec teamem, dostaneme tašku s dárečkem – kšiltovka BMW ///M a uháníme k domovu. Zajímavé bylo potkávat různé majitele různých modelů BMW, kteří měli ale v závěru jedno společné. „Hubu jako rohlík“ a úsměvy jsem viděl u všech, kteří měli tento zážitek za sebou.
